Šrámek Petr ing, předseda a agronom, Družstvo vlastníků Police nad Metují
Přináším aktuální téma, které plní i opakovaně česká média. Často povrchně, neznale a bez respektování souvislostí.
Ale zemědělství rozumí u nás každý, kdo viděl kombajn na poli a když třeba bývalý policejní prezident (???) a dnes předseda Asociace
nezávislých médií (!!!) Stanislav Novotný - jeden náhodný výběr z čerstvých článků na webu – zalže veřejnosti, že
se řepkou plní bioplynové stanice, tak to byl okamžik, který rozhodl o napsání tohoto článku.
Řepka má poslední roky nejhorší pověst ze všech pěstovaných plodin, které se přisuzují všechna negativa vlivu na půdu i životní prostředí.
1. mýtus: celá ČR je žlutá. Celý stát je zaplaven žlutým morem.
Všude je řepka a její pyl. Atd. Zde mají různí
autoři velký, ale opravdu velký smysl pro nadsázku. Řepka i při velkém letošním osevu – 390 000 ha - zabírá 5% rozlohy státu,
přesně. Ozimá pšenice je letos oseta na 795 000 ha. To je víc jak dvojnásobek. Zasednout si na plodinu kvůli barvě je minimálně
dětinské nebo je to zlý úmysl, to je horší. Mimochodem, přesto je tento argument barvy květů brán vážně a již je vidět i řepka bíle kvetoucí. Servilita v praxi. A poznámka k letošním
nánosům žlutého pylu úplně všude. Asi půjde o pyl smrků, cítí poslední šanci se zachránit a všechnu sílu směřují do rozmnožení. Jde o jev v naší přírodě obvyklý i třeba u hub.
2. mýtus: zemědělci a hlavně Babiš na řepku berou velké dotace.
Zemědělské dotace se vyplácí v ČR na plochu polí bez vazby na produkci (bohužel), ať se na ní pěstuje jakákoli plodina a řepka žádnou dotaci
navíc na rozdíl od např. zeleniny, chmele či brambor nedostává.
3. polomýtus: řepka se vyrábí pro přimíchávání MEŘO (metylester řepkového oleje) do nafty.
Z většiny se tak děje, nařídila to EU, že nejde o racionální řešení se dnes ví. Bilance energie vložené do výroby oleje z řepky je záporná,
to znamená, že se víc energie vloží (orbou pole na řepku počínaje) než získá spálením přísady v naftě. Ale to jde mimo zemědělce, kteří toto věděli již při zavedení opatření.
EU, která nepoučena z biopaliv zavádí elektromobilitu, aniž někdo spočítal kolik příkonu elektřiny a místa v jeden čas (odpoledne - noc) bude v celé Evropě potřeba na desítky milionů
elektro aut.
Vedle biopaliv je zde produkce řepkového oleje pro potravinářské využití, kde se ví, že řepkový olej je složením nejlepší pro teplou i studenou kuchyni. Svým zdravotním přínosem je i před vyhlášeným
olejem olivovým. Olej palmový doporučuji úplně BOJKOTOVAT (plantáže pro pěstování palem olejných namísto vykácených nebo hůře vypálených pralesů s orangutany).
4. mýtus: řepka vybičuje (vyčerpá) pole od všech živin.
Opak je pravdou. Pole se pro pěstování plodin běžně hnojí, ideální je tvořit tzv. starou půdní sílu. Odčerpání živin plodinou z pole je přibližně přímo úměrné výnosu zrna, který je u řepky při
úspěšném pěstování 3-4 tuny na hektar, u nejběžnější české plodiny pšenice (i jiného obilí) 7-10 tun z hektaru. Naopak u řepky zůstává všechna sláma rozdrcená na poli,
zatímco obilná sláma se sklízí a ne všechna se vrátí s hnojem na pole. Řepka svým mohutným kořenovým systémem kladně působí na půdní strukturu, pole provzdušňuje a kořen spolu se slámou
po zetlení obohacuje pole o organickou část. Velice vhodně v osevním postupu přerušuje obilní sledy, protože obilí se u nás pěstuje nadbytek. Jde o takzvanou „zlepšující plodinu“. Řepky
je také násobně více než v roce 1990, ale po ponechání chovu dojného skotu tržnímu prostředí a tím jeho postupné likvidaci (a tedy v návaznosti snížení produkce hnoje a pěstování pícnin
na orné půdě) neměl zemědělec ve většině případů jinou volbu osevu se zajištěnou kladnou ekonomikou, tj. zvětšil plochu obilí a řepky.
5. mýtus: řepka připraví krajinu o vodu.
K této hlouposti mě snad ani nic nenapadá. Řepka, jako každá rostlina vodu dočasně vhodně zadržuje a uvolňuje ji až do sklizně, kdy sama zraje – usychá. Řepka při výnosu 3,5 tuny na hektar odveze při sklizni z tohoto jednoho hektaru 280 litrů vody. Zatímco na tento hektar naprší za rok přes 7 milionů litrů vody. V tomto případě opět čeští internetoví pisálci nevzali kalkulačku do ruky nebo
nechápou, co je to koloběh vody v přírodě. Svými bohatými posklizňovými zbytky po zaorání a špičkovou strukturou půdy po pěstování řepka naopak zvyšuje vodní jímavost.
6. mýtus: řepka způsobuje erozi.
Každá plodina na orné půdě, či spíše každé pole pod plodinou je erozně namáhané. Pro tento účel porovnávání plodin je důležité délka porostního období, tj. jak dlouho plodina zakrývá pole. Řepka je v tomto parametru nejlepší mimo víceletých pícnin na orné půdě. Seje se zde po 10. srpnu a sklízí koncem července, či začátkem srpna, to znamená, že její zapojený (souvislý, hustý) porost kryje půdu téměř celý rok. Ozimé obilí, které v ČR v médiích nikdo nepeskuje je na poli od poloviny září až celého října, kdy je zaseto do poloviny července či srpna – žně.
Kryje pole asi o 2 měsíce kratší dobu (časová data Police nad Metují). Nejcitlivější na erozi je každá plodina, řepku nevyjímaje, od zasetí do již zmíněného zapojení porostu, kdy se dešti a jeho působení na holou půdu nestaví do cesty žádný významný rostlinný pokryv.
7. fakt: řepka se moc stříká, řečeno laicky.
Řepka má nepochybně nadprůměrnou potřebu chemického ošetření, především insekticidů, které negativně ovlivňují i hmyz, který řepce neškodí. Stát i EU stanovují přísná pravidla pro aplikaci přípravků
na ochranu rostlin (POR), hlavně z hlediska ochrany včel, které každý zemědělec pod hrozbou velice přísných sankcí i vlastního přesvědčení dodržuje. Především v řepce ale EU letos zakazuje řadu POR včelám neškodícím, které dnes prakticky nemají náhradu.(???) Také chemizace pěstování řepky není o řád větší než u ostatních plodin a dle průběhu ročníku mohou být i jiné plodiny, co se týče potřeby POR, minimálně srovnatelné, třeba i pšenice. Brambory, cukrovka a hlavně zelenina a sady stojí na pomyslné špici potřeby chemie, ale tvoří jen malou část výměry. Proto mediálnímu lynči uníkají………………Anebo proto, že Babiš zatím nekoupil české zelinářství a sadařství?
